Cesta, příjezd, i ubytování v pohodě

Let letadlem byl sice dlouhý, ale bez problémů. Stejně tak příjezd do Thajska, stejně jako i samotné ubytování. A tak jsem se spolu se svou rodinou těšil na to, jak si zde pobyt dokonale užijeme. Bohužel se hned druhý den ukázalo, že ne každý je tak milý, jak se nám zdálo a že i já jsem hlupák, který na jednu velmi důležitou věc zapomněl. Stalo se to, že nám z hotelového pokoje odcizili naše osobní zavazadla. A co bylo mou chybou? To, že jsem je neměl pojištěné.

Nic se nevyřešilo

Bylo jasné, že jsme celou věc začali ihned řešit s hotelem, stejně jako s policií. V obou případech bylo vidět, že je to hodně mrzí a že můžeme mít na Thajsko špatnou vzpomínku. Byli nám nápomocni, snažili se vše řešit, ale bylo jasné, že se jim viník, tedy zloděj jenom těžko podaří odhalit. A tak nám jako rodině nezbylo nic jiného, než oči pro pláč.

O co všechno jsme přišli? Oblečení, stejně jako třeba hygienické potřeby, to bychom oželili. To vše se dá koupit. V zavazadlech jsme ale měli i dražší věci, jako byly nějaké ty peníze, stejně jako notebook, ale i fotoaparát. To všechno bylo pryč. Přišli jsme tedy o několik desítek tisíc korun. Bohužel kvůli mně a mé hlouposti nebyla jakákoliv šance na to, že peníze někdy uvidíme.

Zapomněl jsem na cestovní pojištění

Co bylo jedním z mých úkolů před cestou? Měl jsem uzavřít cestovní pojištění. A to společné pro celou rodinu, kde bude zahrnuto nejenom pojištění léčebných výloh, ale kde bude zahrnuto také pojištění zavazadel. Bohužel jsem to neudělal, jelikož jsem na to úplně zapomněl. Rozhodně to nebylo kvůli penězům, jelikož i cestovní pojištění do Thajska dnes není nijak vysoké, a to pokud jde o pojištění celé rodiny na běžnou dovolenou. I když na každou naši cestu jsme pojistku vždy měli, v tuto chvíli mi to zcela vypadlo z hlavy. A tak je několik tisíc korun nenávratně pryč.

Stačilo si vzpomenout kdykoliv

Sám si stále opakuji, jak velký jsem byl hlupák. Stačilo si vzpomenout v podstatě kdykoliv. Nejenom doma, kde máme k dispozici počítač. Dnes už není problém sjednat si cestovní pojištění i z mobilního telefonu, ať už s aplikací, nebo bez ní. Je to otázka pár minut. Jenom pár údajů, následně potvrzení smlouvy a zaplacení kartou. V podstatě by šlo sjednat ještě v odletové hale, než nastoupíme do letadla. Bohužel ani v tu chvíli jsem si na to nevzpomněl. Nyní už vím, jak velká to byla chyba.

A mé ponaučení? Je jasné. V cestovním pase nosím vždy lísteček, který mě upozorňuje na to, abych si cestovní pojistku sjednal. Nejpozději na letišti tedy zjistím, že jsem to neudělal. A nejde jenom o zavazadla jako taková. Škoda pár desítek tisíc sice zamrzí, ale stále si říkám, že to dopadlo ještě dobře. Co kdyby se někomu z rodiny něco stalo a bylo potřeba jet do nemocnice? Už jsem slyšel o případech, kdy bylo třeba splácet i stovky tisíc za lékařskou péči. To by bylo snad ještě horší, než ztráta našich kufrů. Proto dnes každý, kdo se chlubí, že někam pojede ode mě dostává jednu radu – zda už si sjednal cestovní pojistku. Když mu řeknu svůj příběh, tak jenom málokdo váhá s jejím uzavřením. A já se tomu nedivím.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Při dovolené v Thajsku nám ukradli zavazadla appeared first on Podpojištění.cz.

Vše začalo jako vždycky

Ráno jsem se podíval z okna, bylo krásné počasí, tak jsem se nasnídal a vyrazil na svah. Lehce jsem se procvičil, dal několik lehčích jízd a vyrazil do snowparku. Byl dobře upravený a jízda v něm byla skvělá. Zhruba po hodinovém ježdění se ale objevila moje dnes už osudová chyba. Špatně jsem po jednom skoku dopadl. Vypadalo to, že se jedná o pád, jako každý jiný. Kterých jsem měl už stovky. Po chvíli jsem ale cítil obrovskou bolest v ruce, bylo jasné, že se bez lékaře neobejdu.

A v tu chvíli mi blesklo hlavou, že nemám sjednané cestovní pojištění. A tak jsem zavrhl možnost volat horskou službu i sanitku, jelikož jsem věděl, že bych všechno tohle musel platit. Do nemocnice jsem se dostal s vypětím všech sil zcela sám, a to proto, aby případné náklady na léčbu snížil na minimum.

Oddechl jsem si, že jde o běžnou zlomeninu

Naštěstí se nejednalo o nijak velké zranění, jelikož šlo o běžnou zlomeninu. Podle toho také probíhala i léčba, která byla k mému štěstí jenom ambulantní. Kost byla narovnána do správné polohy a na ruku jsem dostal klasickou sádru. Další kontrolu jsem už mohl absolvovat v ČR, čehož jsem se i dožadoval. Jako člověk bez sjednané pojistky jsem nechtěl platit další peníze.

Než jsme se s nemocnicí rozloučili, byl mi jako cizinci zcela pochopitelně vystaven účet. Opět raději připomenu, že jsem se dostal do nemocnice zcela sám, ošetření bylo ambulantní a nejednalo se o žádný komplikovaný případ, ale o běžnou zlomeninu. V duchu jsem si říkal, že kvůli své hlouposti nyní zaplatím pár tisíc. Částka mi ale doslova vyrazila dech. Za mé ošetření musím zaplatit 50 000 Kč. Přesně na tolik byl zákrok lékaře a vše s ním související vykalkulováno, podle platného ceníku.

Jel jsem domů se zlomenou rukou i dluhem

Zlomeninu jsem bez problémů doléčil už u nás, a to zdarma, jelikož zde už mi platí zákonné zdravotní pojištění. Jak jsem ale pochopil, zdravotní péče je v zahraničí velmi drahá a tak musím uznat, že cestovní pojištění je něco, co člověku pomůže. Dluh 50 000 Kč jsem sice nerad, ale zaplatil. V tu chvíli jsem uvažoval nad tím, co by se stalo, kdyby byl úraz horší. Byl by třeba zásah horské služby, transport vrtulníkem, operace, dlouhá hospitalizace. Myslím, že v takovém případě by pro mě život skončil, jelikož bych do smrti šetřil na výdaje, které přitom může hradit cestovní pojištění.

Dnes už ho nepodceňuji a před každou cestou do zahraničí si ho sjednám. A to nejenom v základním pojištění léčebných výloh, ke kterému přidávám i připojištění v podobě rizikových sportů. Jezdím totiž nejenom po klasických sjezdovkách a tak chci mít ochranu v podstatě na jakémkoliv místě na kopci. Včetně prašanu a snowparku. Zjistil jsem také, že si mohu pojistit i svou sportovní výbavu, ale i další zavazadla, nebo svou odpovědnost. Jsou to jednotky korun navíc a já vím, že až se mi na horách stane jakákoliv nepříjemná událost, můžu vše vyřešit jednoduše a hlavně s jistotou, že na tom nebudu tratit ani jednu jedinou korunu. A na kolik mě takové pojištění vyjde? Jednotky až nižší desítky korun denně, podle destinace, stejně jako podle toho, jak velké zvolím výlohy. Dnes už náhodě nic neponechávám a raději zvolím ty vyšší.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Spadl jsem na snowboardu a zlomil si ruku, stálo to 50 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.

Snažím se při jízdě nijak nepřekážet, a tak jezdím vždy opatrně, zvláště, pokud jedu na klasické silnici. Bohužel na jeden ze svých výletů rozhodně nezapomenu. A to z toho důvodu, že mě zcela neočekávaně srazilo auto. Nemohl jsem nic dělat a rázem jsem skončil v příkopě. Nyní, s odstupem času můžu říci, že jsem živ a zdráv a vše dopadlo ze zdravotního hlediska dobře. Z finančního ale nikoliv.

Putoval jsem do nemocnice

Naštěstí byly u nehody svědci a tak došlo k tomu, že mi byla ihned přivolána potřebná lékařská pomoc. Měl jsem tedy jistou, že během pár minut už budu v péči lékařů a budu mít jistotu, že z nehody vyváznu živý. Naštěstí mohu potvrdit, že na Slovensku jsou lékaři profesionálové a tak jsem na tom v současné době zdravotně zcela v pořádku.

Co si však nesu z celého incidentu jako následek, to je má finanční ztráta. Neuvědomil jsem si, že Slovensko je už cizí zemí a tak je jasné, že zákonné pojištění platné u nás nemusí plně stačit na vše, co jsem v rámci své péče potřebovat. Ta byla spojena nejenom s operací, ale byla spojena také s hospitalizací a následně také s nezbytným transportem domů. Bohužel, jak se později ukázalo, ne všechny náklady pokryla moje pojišťovna. A tak došlo zcela přirozeně k tomu, že zbytek, zhruba 200 000 Kč jsem musel zaplatit sám, ze své kapsy. A to jenom pro svou neuváženost a nesjednání cestovního pojištění. To přitom mohlo vyjít jenom na pár desítek korun, jelikož jsem pouze rekreačním cyklistou a adrenalinové připojištění bych ani nepotřeboval.

Co vše mi bylo naúčtováno?

Doslova jsem se podivoval, jak je lékařská péče drahá. U nás vše hradí zdravotní pojišťovna a tak kromě doplatků na léky člověk ani neví, kolik jakýkoliv zákrok stojí. Já jsem se to dozvěděl, a to velmi přesně. Nemalé částky spolkl jak prvotní převoz do nemocnice, tak i sanitka. Stejně tak byla účtována také hospitalizace, stejně jako léky. Zdarma pro mě nebyl ani klasický převoz do Čech, a to nebyl nijak složitý, jelikož šlo jenom o převoz běžnou sanitkou.

I když podle částky to vypadá, že jsem si na Slovensku poležel několik, měsíců, rozhodně tomu tak není. Dá se říci, že šlo jenom o to nejnutnější. Tedy o základní ošetření, které bylo nezbytné jak k tomu, abych přežil, ale i k tomu, abych byl následně v pořádku. Veškerou následnou péči už jsem absolvoval doma, v České republice, a to včetně rehabilitace. Ta už byla naštěstí zdarma.

Kdybych byl pojištěný, je to jinak

Nyní už jsem poučen. A byla to rozhodně drahá zkušenost. Nyní už vím, že ať už jedu do jakékoliv cizí země, budu potřebovat cestovní pojištění. A to alespoň ve svém základu, kterým je pojištění léčebných výloh. Také vím, že je dobré mít i dostatečně vysoké limity, jelikož slovenská zdravotní péče je proti Německu, nebo Rakousku, kam také jezdím, ještě poměrně levná. V případě nutného ošetření tak mám jistotu, že za mě vše zaplatí pojišťovna, u které se pojistím. Nyní už vím, že úraz se může stát v podstatě kdykoliv. A nezáleží na vaší opatrnosti. Já jsem opatrný byl a nebylo mi to nic platné, jelikož řidič osobního vozu, který mě srazil, byl osobou neopatrnou. A jak to s ním vlastně dopadlo? Nevím, jelikož od nehody ujel. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, já mám poučení. Než být znovu o 200 000 Kč lehčí, raději obětuji pár desítek korun.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Jel jsem na kole na Slovensku a srazilo mi auto, stálo mě to 200 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.

Během cesty do nás naboural jiný řidič

Cesta příjemně ubíhala, a to až do doby, než do nás naboural jiný řidič. Rázem se sen o dokonalé dovolené zcela rozplynul. Začali jsme nehodu ihned řešit. Bohužel ani já, ani nikdo z rodiny neumíme cizí řeč a tak byla domluva velmi komplikovaná a zdlouhavá. Viník přirozeně nechtěl volat policii a nakonec jsme vše vyřešili pomocí formuláře, který měl viník v autě. Ten jsme vyplnili a já měl za to, že je vše vyřešeno.

Problémy se dostavili postupně

Bohužel jak se ukázalo, nic vyřešeno nebylo a problémů se začalo nabalovat více než dost. Konkrétně byl hlavní problém s tím, že můj automobil nebyl pojízdný a tak bylo třeba volat odtahovou službu. Jaké bylo překvapení, že její ceny se s těmi tuzemskými vůbec nedají srovnat. To byl tedy první výdaj, který mě čekal. Tím to ale nekončilo. Jelikož jsme chtěli v cestě na dovolenou pokračovat, vypůjčili jsme si náhradní automobil, doufaje, že ho budeme moci bez problémů využít, jelikož náš je nepojízdný a cenu nám následně proplatí pojišťovna viníka nehody. Náš, tedy standardní automobil jsme si pochopitelně nechali opravit, jelikož jsem také předpokládal, že s tímto řešením nebude problém. A to z toho důvodu, že i zde bude vše vyřešeno na základě pojistky od viníka.

Bohužel další problémy se objevily po příjezdu do cílové destinace, jelikož jak se následně ukázalo, dcera si při nehodě velmi nepříjemně poškodila krční páteř, což si vyžádalo hospitalizaci. Zde už jsem byl smířený s tím, že budeme muset hledat lékaře. V tu chvíli jsem naplno poznal problém spojený s tím, že nemáme jako rodina cestovní pojištění. Náklady na ošetření nebyly nijak malé. A to ani nepočítám další medikamenty, stejně jako předepsanou kontrolu. Sečteno podtrženo, dovolená rozhodně nijak příjemně nezačala. Zvláště, když jsme po vybalení věcí zjistili, že při nehodě byl poškozený také náš notebook, který jsme měli s sebou.

Ještě větší problémy nastaly po vyzvednutí vozu

Dovolená jako taková už proběhla poměrně v klidu a bez jakýchkoliv potíží. A tak jsme na jejím konci zabalili věci a vydali se na zpáteční cestu. Vůz už měl být opravený, a tak jsme si ho jeli jenom vyzvednout a vrátit náhradní automobil. Cena, která nás však čekala, rozhodně předčila mé očekávání. Stále jsem ale doufal v tom, že vše zaplatí pojištění viníka, který nehodu způsobil. V tu chvíli jsem však neočekával, jak jsem se mýlil.

Později se ukázalo, že vše bylo zcela jinak, než mělo být. Výsledkem celé dovolené je to, že sice mám pojízdný vůz a dcera je v pořádku, ale celá tato zábava mě přišla na zhruba 500 000 Kč. A zda je dostanu, v to moc nedoufám. Vzhledem k jazykové bariéře došlo ke špatnému sepsání zápisu o nehodě, vůz neměl být vůbec opravován, jelikož se vše mělo řešit jeho likvidací a vůz jsme měli půjčený déle, než umožnila pojišťovna. To vše jenom kvůli ušetřeným několika stokorunám. Ty by zajistili, že mohu využít hned po nehodě asistenci pojišťovny, možného tlumočníka či právní služby spojené s řešením problému. Ošetření dcery uhradí cestovní pojištění a náklady na půjčení auta může hradit připojištění nákladů na nájem náhradního vozidla. Sečteno, podtrženo – do zahraničí se bez pojistky už nikdy nevydám.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Měl jsem autonehodu a nebyl jsem pojištěn. Nemohl jsem za to, přitom mě to stálo 500 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.