Zjistil jsem si, jak se ceny pojistek pohybují

Koupil jsem si auto a tak jsme si logicky se svými přáteli začali povídat o tom, o jaké se jedná, kolik stálo, nebo kolik platím povinné ručení. Rázem jsem zjistil, že ročně přeplácím o několik tisíc korun více, než ostatní. Tedy podle toho, co říkali. Sedl jsem tedy k internetu a zkusil jsem si porovnat, jak se ceny pohybují. A byla to pravda. Mohl jsem mít povinné ručení, které by mi dokonale stačilo, a bylo by levnější o několik desítek procent. Volal jsem tedy do bazaru, kde mi bylo řečeno, že vše musím řešit se stávající pojišťovnou.

Výpověď je hračkou

V pojišťovně jsem se dozvěděl vše potřebné. Hlavně to, že vypovědět povinné ručení není nic složitého. Lze to třeba písemně, stejně jako třeba i osobně. Pokud je to v jakémkoliv termínu, je třeba počítat s výpovědní lhůtou. V mém případě byla tři měsíce. Jednodušším řešením může být výpověď v rámci výroční doby pojistky. To je ale vždy po roce, což se mi logicky čekat nechtělo. Podal jsem tedy výpověď a následně čekal ony tři měsíce. Z pojišťovny jsem měl i informaci o tom, kdy pojistka přesně skončí. Tedy který den je poslední, co platí, a který den už bude nepojištěný.

Termín konce se blížil. Sedl jsem tedy k internetu

Konec pojistky už byl za dveřmi a tak jsem stejně jako poprvé, i nyní sedl k internetu a zkusil srovnání povinného ručení. Opět jsem byl mile překvapen, jelikož ceny ještě o něco klesli. A tak jsem se pustil do toho, že jsem jednoduše vyplnil všechny požadované údaje, které se týkaly mé osoby, stejně jako mého vozidla. Všechno proběhlo online, za pár minut. Následně byla vygenerována i smlouva, kterou jsem jednoduše online potvrdil. A to znamenalo, že jsem rázem sjednal novou pojistku. Levnější na trhu a výrazně výhodnější, než byla ta stávající.

Samozřejmě aby začala platit, bylo třeba ji i zaplatit. Jelikož jsem měl platební kartu, učinil jsem to tímto způsobem, což znamenalo, že pojistka byla ihned zaplacena a v tu chvíli začínala také její platnost. Kdo kartu nemá, může využít třeba i bankovní převod. Nad čím jsem si lámal hlavu, to byla zelená karta. Ta mi ale přišla do mailu a tak jsem si ji ihned vytiskl. Veškeré dokumenty, jako originál zelené karty i tištěná smlouva mi přišla od pojišťovny za pár dní poštou.

Nyní měním pojišťovnu pravidelně

Rázem jsem zjistil, že mít nejlevnější povinné ručení není nic složitého a cesta k němu je jednoduchá. A tak i nyní zkouším měnit pojišťovnu, abych měl jistotu toho, že nebudu přeplácet. Vždy, když se blíží výročí pojistky, tak se podívám, jak na tom jsou ceny u konkurence. Někdy jsou vyšší a tak si pojistku další rok ponechám. Pokud jsou nižší, znamená to pro mě, že pošlu písemnou výpověď na stávající pojišťovnu. V PC mám předepsaný dopis, a tak je to otázka pár minut. Stejně tak je otázka několika minut i sjednání nové pojistky. Dá se říci, že během roku obětuji zhruba 15 minut svého času, což ve výsledku znamená, že ušetřím až několik set korun. I proto tento postup doporučuji každému, kdo nechce platit více, než je nutné. Navíc stejně jednoduše lze pojistit i kupované auto v bazaru. Stačí mít třeba mobil s připojením k internetu.

PS: povinné ručení za nejlepší cenu je zde!

The post Nejlevnější povinné ručení, nebojte se přejít k jiné pojišťovně appeared first on Podpojištění.cz.

Měl jsem jenom zákonnou pojistku

Viníkem nehody jsem byl tedy já. A to znamenalo, že jsem nejenom zničil svůj automobil, ale zničil jsem také vůz druhého řidiče, do kterého jsem naboural. Zákonné povinné ručení jsem však měl a tak bylo jasné, že jemu jsem nemusel platit nic. To vše za mě vyřešila pojišťovna. S mým vozem už to ale bylo horší, jelikož jsem si uvědomil, že mě nikdo žádné peníze nedá.

Důvodem, proč tomu tak bylo, je samozřejmě to, že povinné ručení nijak nekryje škody, které vzniknou na mém vozidle. Kryje jenom ty, které způsobím jiným. Jediná možnost, která by mě zachránila, by bylo havarijní pojištění. Vždy jsem byl proti němu, jelikož jsem si myslel jak to, že je zbytečně drahé, tak jsem si myslel i to, že ho nikdy nebudu potřebovat, jelikož řídím dobře.

Vůz je na vrakovišti

Jak to vše skončilo? Naštěstí jsem nebyl nijak vážně zraněný, což bylo pro mě hlavní pozitivum. Pokud se podívám na svůj automobil, už to tak růžové nebylo. Škoda je taková, že se mi ho nevyplatí ani opravovat. Aktuálně tedy stojí na vrakovišti a je jasné, že jsem se s ním rozloučil. Jediná možnost bude jeho ekologická likvidace. Za to jsem sice dostal pár tisícovek, ale ty jsem dal za odtah. Takže moje auto, které stálo více než 100 000 Kč je rázem pryč. A to z důvodu, že jsem naboural a auto zničil. Nikdo mi už nedá ani korunu.

Bohužel je to situace, která se dnes může stát v podstatě každému. Jsem přesvědčen o tom, že takto naštvaných je velké množství lidí, kteří havarijní pojištění nemají. U menších ťukanců to jistě není zase až takový problém. Já měl ale totální škodu a tak jsem o auto v podstatě přišel. Ani rozprodat na díly moc nešlo, jelikož těch použitelných v dobrém stavu moc nezůstalo.

Kdybych měl havarijní pojištění, jsem v pohodě

Dlouho jsem si sám sobě nadával, a to hlavně proto, že jsem havarijní pojištění neměl uzavřené. Pokud bych ho totiž sjednané měl, můžu říci, že dnes nemusím řešit, kde bych vzal automobil. Havarijní pojistka je totiž unikátní v tom, že hradí škody právě na mém autě. A to v případě, kdy je způsobím sám. Bylo by tedy jedno, zda bych vylétl ze silnice, naboural dům, nebo jako nyní, jiné auto. Škoda by se dala nahlásit jako pojistná událost. Vůz by sice také byl na vrakovišti a neopravitelný, ale já bych od pojištovny dostal jeho hodnotu, kterou měl právě v době nehody. Potom bych mohl v pohodě dojít třeba do autobazaru a ještě v ten den po obdržení peněz si nové auto koupit. Měl bych stále v čem jezdit a nestálo by mě to ve výsledku ani korunu. Teď musím na nákup auta, které potřebuji k práci použít své finanční rezervy a zbytek musím financovat půjčkou.

Pojistku už mám

A jak jsem se poučil? Tak, že jsem si koupil ojeté auto a havarijní pojištění si na něho uzavřel. Jeho cena se odvíjí od jeho hodnoty a tak u starších ojetých vozů není roční platba nijak vysoká. Navíc mě potěšilo i to, že mě chrání nejenom při nehodě, ale třeba i když mi auto poškodí vandal, nebo třeba přírodní živel. Teď lituji, že jsem takto chytřejší, nebyl dříve, jelikož jsem mohl ušetřit více než 100 000 Kč, které by mi pojišťovna jednoduše dala za původní auto, které bylo na odpis. Navíc havarijní pojistka šla jednoduše sjednat online, jenom za pár minut. Vše jsem si tedy vyřídil z domova, než jsem do vozu poprvé sedl. Chtěl jsem být raději chráněn od první cesty. A po mé zkušenosti jsem věděl proč.

The post Způsobil jsem nehodu, neměl jsem havarijní pojištění appeared first on Podpojištění.cz.