Jsem velkým milovníkem cyklistiky. Nejenom, že rád podnikám výlety po naší krásné zemi, ale rád zavítám i do sousedních zemí. A to včetně Slovenska. I zde je mnoho zajímavých lokalit, které přímo svádějí k tomu, užít si jízdu na kole. Tak tomu bylo i minulé léto, kdy jsem se na Slovensko vydal. I když je zde síť cyklostezek poměrně hustá, jsou lokality, kde musím jako cyklista do provozu.
Snažím se při jízdě nijak nepřekážet, a tak jezdím vždy opatrně, zvláště, pokud jedu na klasické silnici. Bohužel na jeden ze svých výletů rozhodně nezapomenu. A to z toho důvodu, že mě zcela neočekávaně srazilo auto. Nemohl jsem nic dělat a rázem jsem skončil v příkopě. Nyní, s odstupem času můžu říci, že jsem živ a zdráv a vše dopadlo ze zdravotního hlediska dobře. Z finančního ale nikoliv.
Putoval jsem do nemocnice
Naštěstí byly u nehody svědci a tak došlo k tomu, že mi byla ihned přivolána potřebná lékařská pomoc. Měl jsem tedy jistou, že během pár minut už budu v péči lékařů a budu mít jistotu, že z nehody vyváznu živý. Naštěstí mohu potvrdit, že na Slovensku jsou lékaři profesionálové a tak jsem na tom v současné době zdravotně zcela v pořádku.
Co si však nesu z celého incidentu jako následek, to je má finanční ztráta. Neuvědomil jsem si, že Slovensko je už cizí zemí a tak je jasné, že zákonné pojištění platné u nás nemusí plně stačit na vše, co jsem v rámci své péče potřebovat. Ta byla spojena nejenom s operací, ale byla spojena také s hospitalizací a následně také s nezbytným transportem domů. Bohužel, jak se později ukázalo, ne všechny náklady pokryla moje pojišťovna. A tak došlo zcela přirozeně k tomu, že zbytek, zhruba 200 000 Kč jsem musel zaplatit sám, ze své kapsy. A to jenom pro svou neuváženost a nesjednání cestovního pojištění. To přitom mohlo vyjít jenom na pár desítek korun, jelikož jsem pouze rekreačním cyklistou a adrenalinové připojištění bych ani nepotřeboval.
Co vše mi bylo naúčtováno?
Doslova jsem se podivoval, jak je lékařská péče drahá. U nás vše hradí zdravotní pojišťovna a tak kromě doplatků na léky člověk ani neví, kolik jakýkoliv zákrok stojí. Já jsem se to dozvěděl, a to velmi přesně. Nemalé částky spolkl jak prvotní převoz do nemocnice, tak i sanitka. Stejně tak byla účtována také hospitalizace, stejně jako léky. Zdarma pro mě nebyl ani klasický převoz do Čech, a to nebyl nijak složitý, jelikož šlo jenom o převoz běžnou sanitkou.
I když podle částky to vypadá, že jsem si na Slovensku poležel několik, měsíců, rozhodně tomu tak není. Dá se říci, že šlo jenom o to nejnutnější. Tedy o základní ošetření, které bylo nezbytné jak k tomu, abych přežil, ale i k tomu, abych byl následně v pořádku. Veškerou následnou péči už jsem absolvoval doma, v České republice, a to včetně rehabilitace. Ta už byla naštěstí zdarma.
Kdybych byl pojištěný, je to jinak
Nyní už jsem poučen. A byla to rozhodně drahá zkušenost. Nyní už vím, že ať už jedu do jakékoliv cizí země, budu potřebovat cestovní pojištění. A to alespoň ve svém základu, kterým je pojištění léčebných výloh. Také vím, že je dobré mít i dostatečně vysoké limity, jelikož slovenská zdravotní péče je proti Německu, nebo Rakousku, kam také jezdím, ještě poměrně levná. V případě nutného ošetření tak mám jistotu, že za mě vše zaplatí pojišťovna, u které se pojistím. Nyní už vím, že úraz se může stát v podstatě kdykoliv. A nezáleží na vaší opatrnosti. Já jsem opatrný byl a nebylo mi to nic platné, jelikož řidič osobního vozu, který mě srazil, byl osobou neopatrnou. A jak to s ním vlastně dopadlo? Nevím, jelikož od nehody ujel. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, já mám poučení. Než být znovu o 200 000 Kč lehčí, raději obětuji pár desítek korun.