Zjistil jsem si, jak se ceny pojistek pohybují

Koupil jsem si auto a tak jsme si logicky se svými přáteli začali povídat o tom, o jaké se jedná, kolik stálo, nebo kolik platím povinné ručení. Rázem jsem zjistil, že ročně přeplácím o několik tisíc korun více, než ostatní. Tedy podle toho, co říkali. Sedl jsem tedy k internetu a zkusil jsem si porovnat, jak se ceny pohybují. A byla to pravda. Mohl jsem mít povinné ručení, které by mi dokonale stačilo, a bylo by levnější o několik desítek procent. Volal jsem tedy do bazaru, kde mi bylo řečeno, že vše musím řešit se stávající pojišťovnou.

Výpověď je hračkou

V pojišťovně jsem se dozvěděl vše potřebné. Hlavně to, že vypovědět povinné ručení není nic složitého. Lze to třeba písemně, stejně jako třeba i osobně. Pokud je to v jakémkoliv termínu, je třeba počítat s výpovědní lhůtou. V mém případě byla tři měsíce. Jednodušším řešením může být výpověď v rámci výroční doby pojistky. To je ale vždy po roce, což se mi logicky čekat nechtělo. Podal jsem tedy výpověď a následně čekal ony tři měsíce. Z pojišťovny jsem měl i informaci o tom, kdy pojistka přesně skončí. Tedy který den je poslední, co platí, a který den už bude nepojištěný.

Termín konce se blížil. Sedl jsem tedy k internetu

Konec pojistky už byl za dveřmi a tak jsem stejně jako poprvé, i nyní sedl k internetu a zkusil srovnání povinného ručení. Opět jsem byl mile překvapen, jelikož ceny ještě o něco klesli. A tak jsem se pustil do toho, že jsem jednoduše vyplnil všechny požadované údaje, které se týkaly mé osoby, stejně jako mého vozidla. Všechno proběhlo online, za pár minut. Následně byla vygenerována i smlouva, kterou jsem jednoduše online potvrdil. A to znamenalo, že jsem rázem sjednal novou pojistku. Levnější na trhu a výrazně výhodnější, než byla ta stávající.

Samozřejmě aby začala platit, bylo třeba ji i zaplatit. Jelikož jsem měl platební kartu, učinil jsem to tímto způsobem, což znamenalo, že pojistka byla ihned zaplacena a v tu chvíli začínala také její platnost. Kdo kartu nemá, může využít třeba i bankovní převod. Nad čím jsem si lámal hlavu, to byla zelená karta. Ta mi ale přišla do mailu a tak jsem si ji ihned vytiskl. Veškeré dokumenty, jako originál zelené karty i tištěná smlouva mi přišla od pojišťovny za pár dní poštou.

Nyní měním pojišťovnu pravidelně

Rázem jsem zjistil, že mít nejlevnější povinné ručení není nic složitého a cesta k němu je jednoduchá. A tak i nyní zkouším měnit pojišťovnu, abych měl jistotu toho, že nebudu přeplácet. Vždy, když se blíží výročí pojistky, tak se podívám, jak na tom jsou ceny u konkurence. Někdy jsou vyšší a tak si pojistku další rok ponechám. Pokud jsou nižší, znamená to pro mě, že pošlu písemnou výpověď na stávající pojišťovnu. V PC mám předepsaný dopis, a tak je to otázka pár minut. Stejně tak je otázka několika minut i sjednání nové pojistky. Dá se říci, že během roku obětuji zhruba 15 minut svého času, což ve výsledku znamená, že ušetřím až několik set korun. I proto tento postup doporučuji každému, kdo nechce platit více, než je nutné. Navíc stejně jednoduše lze pojistit i kupované auto v bazaru. Stačí mít třeba mobil s připojením k internetu.

PS: povinné ručení za nejlepší cenu je zde!

The post Nejlevnější povinné ručení, nebojte se přejít k jiné pojišťovně appeared first on Podpojištění.cz.

Snažím se při jízdě nijak nepřekážet, a tak jezdím vždy opatrně, zvláště, pokud jedu na klasické silnici. Bohužel na jeden ze svých výletů rozhodně nezapomenu. A to z toho důvodu, že mě zcela neočekávaně srazilo auto. Nemohl jsem nic dělat a rázem jsem skončil v příkopě. Nyní, s odstupem času můžu říci, že jsem živ a zdráv a vše dopadlo ze zdravotního hlediska dobře. Z finančního ale nikoliv.

Putoval jsem do nemocnice

Naštěstí byly u nehody svědci a tak došlo k tomu, že mi byla ihned přivolána potřebná lékařská pomoc. Měl jsem tedy jistou, že během pár minut už budu v péči lékařů a budu mít jistotu, že z nehody vyváznu živý. Naštěstí mohu potvrdit, že na Slovensku jsou lékaři profesionálové a tak jsem na tom v současné době zdravotně zcela v pořádku.

Co si však nesu z celého incidentu jako následek, to je má finanční ztráta. Neuvědomil jsem si, že Slovensko je už cizí zemí a tak je jasné, že zákonné pojištění platné u nás nemusí plně stačit na vše, co jsem v rámci své péče potřebovat. Ta byla spojena nejenom s operací, ale byla spojena také s hospitalizací a následně také s nezbytným transportem domů. Bohužel, jak se později ukázalo, ne všechny náklady pokryla moje pojišťovna. A tak došlo zcela přirozeně k tomu, že zbytek, zhruba 200 000 Kč jsem musel zaplatit sám, ze své kapsy. A to jenom pro svou neuváženost a nesjednání cestovního pojištění. To přitom mohlo vyjít jenom na pár desítek korun, jelikož jsem pouze rekreačním cyklistou a adrenalinové připojištění bych ani nepotřeboval.

Co vše mi bylo naúčtováno?

Doslova jsem se podivoval, jak je lékařská péče drahá. U nás vše hradí zdravotní pojišťovna a tak kromě doplatků na léky člověk ani neví, kolik jakýkoliv zákrok stojí. Já jsem se to dozvěděl, a to velmi přesně. Nemalé částky spolkl jak prvotní převoz do nemocnice, tak i sanitka. Stejně tak byla účtována také hospitalizace, stejně jako léky. Zdarma pro mě nebyl ani klasický převoz do Čech, a to nebyl nijak složitý, jelikož šlo jenom o převoz běžnou sanitkou.

I když podle částky to vypadá, že jsem si na Slovensku poležel několik, měsíců, rozhodně tomu tak není. Dá se říci, že šlo jenom o to nejnutnější. Tedy o základní ošetření, které bylo nezbytné jak k tomu, abych přežil, ale i k tomu, abych byl následně v pořádku. Veškerou následnou péči už jsem absolvoval doma, v České republice, a to včetně rehabilitace. Ta už byla naštěstí zdarma.

Kdybych byl pojištěný, je to jinak

Nyní už jsem poučen. A byla to rozhodně drahá zkušenost. Nyní už vím, že ať už jedu do jakékoliv cizí země, budu potřebovat cestovní pojištění. A to alespoň ve svém základu, kterým je pojištění léčebných výloh. Také vím, že je dobré mít i dostatečně vysoké limity, jelikož slovenská zdravotní péče je proti Německu, nebo Rakousku, kam také jezdím, ještě poměrně levná. V případě nutného ošetření tak mám jistotu, že za mě vše zaplatí pojišťovna, u které se pojistím. Nyní už vím, že úraz se může stát v podstatě kdykoliv. A nezáleží na vaší opatrnosti. Já jsem opatrný byl a nebylo mi to nic platné, jelikož řidič osobního vozu, který mě srazil, byl osobou neopatrnou. A jak to s ním vlastně dopadlo? Nevím, jelikož od nehody ujel. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, já mám poučení. Než být znovu o 200 000 Kč lehčí, raději obětuji pár desítek korun.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Jel jsem na kole na Slovensku a srazilo mi auto, stálo mě to 200 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.

V samém shonu a z důvodu řešení různých věcí jsem zcela zapomněl na to, že by se mi mohla hodit i pojistná ochrana. A to jak pojištění domácnosti, tak hlavně pojištění nemovitosti. Tedy základní pojištění majetku. Jelikož dům stavěla firma, nic z toho jsem neřešil. A jelikož bydlím na místě u pole, daleko od jakékoliv řeky nebo vodní plochy, neřešil jsem ani to, že by se mohlo objevit jakékoliv případné vyplavení mé nemovitosti. A tak jsem si rok spokojeně bydlel.

Velké přívalové deště udeřili doslova z ničeho nic

Meteorologická předpověď sice hlásila déšť, ale rozhodně nic velkého. Bohužel, jak jsem se přesvědčil, opak byl pravdou. Jednalo se o celkem výraznou bouřku, během které spadlo na zem ohromné množství vody. Zem tuto vodu bohužel nebyla schopna vsáknout a ta se začala valit dále. A v tu chvíli jsem pochopil, že místo, ve kterém bydlím, má i jednu velkou nevýhodu. Je to pole, které se lehce svažuje a které je zoráno tak, že voda z něho v podstatě stéká. A to velmi rychle.

Dalo by se říci, že jsem ani nestihl nijak zareagovat. Pouze jsem viděl, jak se kolem mého domu valí voda, která proniká i dovnitř. Zcela pochopitelně jsem se snažil chránit alespoň domácí zvířata, stejně jako jsem zachraňoval doklady a finance. Na nic více v podstatě nebyl čas. Voda rychle stoupala a já v podstatě ani nevěřil, že během takto krátké chvíle může dojít k tak masivní lokální záplavě. Bohužel, tato situace se mi stala. A nikoliv jenom mě, ale i několika dalším sousedům v mém okolí.

K ostatním jezdili likvidátoři

Ostatní sousedé byli chytřejší než já. Měli sjednané pojištění majetku a tak v následujících dnech vítali likvidátory pojišťoven, kteří jim sčítali konkrétní škody. To já jsem měl smůlu. Nepojištěný objekt znamenal jediné – že si své bydlení musím dát do pořádku za své peníze a nikdo jiný my s tím nepomůže. A škody byly skutečně fatální. Vzhledem k množství vody to odnesly nejenom podlahy, či stěny, kam nasákla vlhkost. Na vyhození je také nábytek, stejně jako řada spotřebičů. Nyní můžu říci, že škody šly do několika stovek tisíců korun. Nehledě na starosti spojené s tím, že jsem se musel zbavit současného majetku, dům vysušit a zrenovovat, aby byl opět obyvatelný.

Pojistka by mnoho vyřešila

Je jasné, že bez nutnosti renovačních a vysoušecích prací bych se neobešel ani s pojistkou. V čem bych ale jistotu měl, to je rozhodně financování nového vybavení. Dobré pojištění domácnosti, které měli mí sousedé, jim v podstatě zaplatilo všechny náklady. Nyní už jsem chytřejší a pojistku mám. A to nikoliv proto, že případná povodeň může klidně přijít i znovu, ale i proto, že pojištění nemovitosti kryje i řadu jiných možných rizik, jako je zásah blesku, krupobití, silný vítr a řadu dalších přírodních živlů, i jiných rizik poškození. Když se navíc podívám na její cenu, je opravdu minimální. Jenom za cenu, kterou jsem zaplatil za poškození svého domu bych byl pojištěný na několik desítek životů dopředu. Bral jsem to jako výrazné ponaučení do mého života, které však bohužel bylo vykoupeno tím, že aktuálně na tom s rozpočtem stále nejsem nejlépe.

PS: pojištění majetku za nejlepší cenu je zde!

The post Při záplavách jsem přišel o všechno appeared first on Podpojištění.cz.

Měl jsem jenom zákonnou pojistku

Viníkem nehody jsem byl tedy já. A to znamenalo, že jsem nejenom zničil svůj automobil, ale zničil jsem také vůz druhého řidiče, do kterého jsem naboural. Zákonné povinné ručení jsem však měl a tak bylo jasné, že jemu jsem nemusel platit nic. To vše za mě vyřešila pojišťovna. S mým vozem už to ale bylo horší, jelikož jsem si uvědomil, že mě nikdo žádné peníze nedá.

Důvodem, proč tomu tak bylo, je samozřejmě to, že povinné ručení nijak nekryje škody, které vzniknou na mém vozidle. Kryje jenom ty, které způsobím jiným. Jediná možnost, která by mě zachránila, by bylo havarijní pojištění. Vždy jsem byl proti němu, jelikož jsem si myslel jak to, že je zbytečně drahé, tak jsem si myslel i to, že ho nikdy nebudu potřebovat, jelikož řídím dobře.

Vůz je na vrakovišti

Jak to vše skončilo? Naštěstí jsem nebyl nijak vážně zraněný, což bylo pro mě hlavní pozitivum. Pokud se podívám na svůj automobil, už to tak růžové nebylo. Škoda je taková, že se mi ho nevyplatí ani opravovat. Aktuálně tedy stojí na vrakovišti a je jasné, že jsem se s ním rozloučil. Jediná možnost bude jeho ekologická likvidace. Za to jsem sice dostal pár tisícovek, ale ty jsem dal za odtah. Takže moje auto, které stálo více než 100 000 Kč je rázem pryč. A to z důvodu, že jsem naboural a auto zničil. Nikdo mi už nedá ani korunu.

Bohužel je to situace, která se dnes může stát v podstatě každému. Jsem přesvědčen o tom, že takto naštvaných je velké množství lidí, kteří havarijní pojištění nemají. U menších ťukanců to jistě není zase až takový problém. Já měl ale totální škodu a tak jsem o auto v podstatě přišel. Ani rozprodat na díly moc nešlo, jelikož těch použitelných v dobrém stavu moc nezůstalo.

Kdybych měl havarijní pojištění, jsem v pohodě

Dlouho jsem si sám sobě nadával, a to hlavně proto, že jsem havarijní pojištění neměl uzavřené. Pokud bych ho totiž sjednané měl, můžu říci, že dnes nemusím řešit, kde bych vzal automobil. Havarijní pojistka je totiž unikátní v tom, že hradí škody právě na mém autě. A to v případě, kdy je způsobím sám. Bylo by tedy jedno, zda bych vylétl ze silnice, naboural dům, nebo jako nyní, jiné auto. Škoda by se dala nahlásit jako pojistná událost. Vůz by sice také byl na vrakovišti a neopravitelný, ale já bych od pojištovny dostal jeho hodnotu, kterou měl právě v době nehody. Potom bych mohl v pohodě dojít třeba do autobazaru a ještě v ten den po obdržení peněz si nové auto koupit. Měl bych stále v čem jezdit a nestálo by mě to ve výsledku ani korunu. Teď musím na nákup auta, které potřebuji k práci použít své finanční rezervy a zbytek musím financovat půjčkou.

Pojistku už mám

A jak jsem se poučil? Tak, že jsem si koupil ojeté auto a havarijní pojištění si na něho uzavřel. Jeho cena se odvíjí od jeho hodnoty a tak u starších ojetých vozů není roční platba nijak vysoká. Navíc mě potěšilo i to, že mě chrání nejenom při nehodě, ale třeba i když mi auto poškodí vandal, nebo třeba přírodní živel. Teď lituji, že jsem takto chytřejší, nebyl dříve, jelikož jsem mohl ušetřit více než 100 000 Kč, které by mi pojišťovna jednoduše dala za původní auto, které bylo na odpis. Navíc havarijní pojistka šla jednoduše sjednat online, jenom za pár minut. Vše jsem si tedy vyřídil z domova, než jsem do vozu poprvé sedl. Chtěl jsem být raději chráněn od první cesty. A po mé zkušenosti jsem věděl proč.

The post Způsobil jsem nehodu, neměl jsem havarijní pojištění appeared first on Podpojištění.cz.