Zranil jsem se při zápase

Proč už na sebe dávám pozor? Jelikož při jednom zápase došlo k tomu, že jsem se zranil. Konkrétně se stalo to, že jsem si natrhl vaz. Bylo to poměrně vážné. Tedy abych to upřesnil, rozhodně se nejednalo o život ohrožující zranění. Ihned po diagnóze jsem však věděl, že s fotbalem budu mít na delší čas útrum. A jelikož byl zrovna začátek sezony, dost mě to mrzelo.

Nakonec se ukázalo, že fakt, že nebudu moci hrát fotbal, není tak velkým problémem. Natržený vaz znamenal, že nebudu moci ani do práce. Kdybych byl někde v kanceláři, nebyl by to problém. Já jsem ale byl skladník a bylo jasné, že nebudu moci nastoupit dříve, než se vyléčím. Sice šlo o léčení domácí, ale to nic neměnilo na faktu, že jsem nemohl chodit do práce.

Bez práce nejsou peníze

Najednou jsem pochopil vážnost svého zranění. Že jsem nemohl hrát fotbal, to jsem nějak oželel. Já ale nemohl chodit ani do práce. Ne, že bych ji nějak miloval, ale bylo to moje živobytí. A bez práce jsem nemohl dostávat výplatu. Byla zhruba polovina měsíce a tak jsem věděl, že začátkem příštího ještě dostanu peníze za dosud odpracovaný půlměsíc. A rázem jsem věděl, že více už nedostanu. A co jsem dělal? Snažil jsem se s penězi co nejvíce vycházet, ale přesto jsem skončil na mizině.

Nejhorší chvíle mého života

K čemu mé zranění vedlo? K tomu, že jsem nebyl schopen pracovat a tak jsem neměl z čeho platit klasické věci. Snažil jsem se domluvit na tom, že bych odložil nájem a ten postupně splácel, až zase budu pracovat. Bohužel to nešlo a tak jsem se ocitl bez bydlení, což rozhodně nebylo nic příjemného. Díky kamarádům, kteří mi půjčili, jsem mohl jít alespoň na ubytovnu a měl na základní jídlo. Tím ale moje trable nekončili. Měl jsem také půjčku. Ani tu jsem nemohl splácet a tak si v tuto chvíli na mě brousí zuby i exekutor. Už nyní vím, že jenom na jeho odměnách zaplatím obrovské peníze.

Kdybych měl úrazové pojištění, nic z toho by se nestalo

Dané zranění potvrdilo, jaký jsem byl lehkomyslný hlupák. Jelikož jsme byli v podstatě amatérským týmem, neměli jsme ani jakékoliv odměny, ani pojistky. Ty si řešil každý sám. Já jsem byl hloupý a úrazové pojištění jsem sjednáno neměl. Teď vím, že to byla obrovská chyba. Rozhodně byla důvodem jenom moje lehkomyslnost, protože pojistka není nijak drahá. Bez problémů bych na ni měl. Vzhledem k cenám na ni musí mít v podstatě každý.

Na to, jak stojí málo, dokáže doslova divy. Co konkrétně? Primárně dokáže hradit náklady spojené s hospitalizací. Ta u mě sice nebyla tak dlouhá, ale i to by se hodilo. Dále úrazové pojištění dokáže hradit jednorázovou částku jako bolestné za daný úraz. Co jsem se díval do tabulek, tak natržené vazy jsou spojeny s celkem zajímavou částkou. Tu bych dostal v podstatě jenom tak, automaticky proto, že mám pojistnou ochranu. Dále bych však dostával to nejdůležitější. Bylo by to denní odškodné. Peníze, které by téměř v plné výši pokryly můj skladnický plat. I když bych nechodil do práce a léčil se, měl bych na všechny pravidelné výdaje, jako tomu bylo doposud. Nyní už můžu říci, že fotbal hraji stále. A co jsem udělal jako první, než jsem oblékl kopačky? Sjednal si právě úrazové pojištění, abych podobnou situaci již řešit nemusel.

PS: úrazové pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Při fotbale jsem si natrhl vaz, nemohl jsem chodit do práce a dostal se na mizinu appeared first on Podpojištění.cz.

Snažím se při jízdě nijak nepřekážet, a tak jezdím vždy opatrně, zvláště, pokud jedu na klasické silnici. Bohužel na jeden ze svých výletů rozhodně nezapomenu. A to z toho důvodu, že mě zcela neočekávaně srazilo auto. Nemohl jsem nic dělat a rázem jsem skončil v příkopě. Nyní, s odstupem času můžu říci, že jsem živ a zdráv a vše dopadlo ze zdravotního hlediska dobře. Z finančního ale nikoliv.

Putoval jsem do nemocnice

Naštěstí byly u nehody svědci a tak došlo k tomu, že mi byla ihned přivolána potřebná lékařská pomoc. Měl jsem tedy jistou, že během pár minut už budu v péči lékařů a budu mít jistotu, že z nehody vyváznu živý. Naštěstí mohu potvrdit, že na Slovensku jsou lékaři profesionálové a tak jsem na tom v současné době zdravotně zcela v pořádku.

Co si však nesu z celého incidentu jako následek, to je má finanční ztráta. Neuvědomil jsem si, že Slovensko je už cizí zemí a tak je jasné, že zákonné pojištění platné u nás nemusí plně stačit na vše, co jsem v rámci své péče potřebovat. Ta byla spojena nejenom s operací, ale byla spojena také s hospitalizací a následně také s nezbytným transportem domů. Bohužel, jak se později ukázalo, ne všechny náklady pokryla moje pojišťovna. A tak došlo zcela přirozeně k tomu, že zbytek, zhruba 200 000 Kč jsem musel zaplatit sám, ze své kapsy. A to jenom pro svou neuváženost a nesjednání cestovního pojištění. To přitom mohlo vyjít jenom na pár desítek korun, jelikož jsem pouze rekreačním cyklistou a adrenalinové připojištění bych ani nepotřeboval.

Co vše mi bylo naúčtováno?

Doslova jsem se podivoval, jak je lékařská péče drahá. U nás vše hradí zdravotní pojišťovna a tak kromě doplatků na léky člověk ani neví, kolik jakýkoliv zákrok stojí. Já jsem se to dozvěděl, a to velmi přesně. Nemalé částky spolkl jak prvotní převoz do nemocnice, tak i sanitka. Stejně tak byla účtována také hospitalizace, stejně jako léky. Zdarma pro mě nebyl ani klasický převoz do Čech, a to nebyl nijak složitý, jelikož šlo jenom o převoz běžnou sanitkou.

I když podle částky to vypadá, že jsem si na Slovensku poležel několik, měsíců, rozhodně tomu tak není. Dá se říci, že šlo jenom o to nejnutnější. Tedy o základní ošetření, které bylo nezbytné jak k tomu, abych přežil, ale i k tomu, abych byl následně v pořádku. Veškerou následnou péči už jsem absolvoval doma, v České republice, a to včetně rehabilitace. Ta už byla naštěstí zdarma.

Kdybych byl pojištěný, je to jinak

Nyní už jsem poučen. A byla to rozhodně drahá zkušenost. Nyní už vím, že ať už jedu do jakékoliv cizí země, budu potřebovat cestovní pojištění. A to alespoň ve svém základu, kterým je pojištění léčebných výloh. Také vím, že je dobré mít i dostatečně vysoké limity, jelikož slovenská zdravotní péče je proti Německu, nebo Rakousku, kam také jezdím, ještě poměrně levná. V případě nutného ošetření tak mám jistotu, že za mě vše zaplatí pojišťovna, u které se pojistím. Nyní už vím, že úraz se může stát v podstatě kdykoliv. A nezáleží na vaší opatrnosti. Já jsem opatrný byl a nebylo mi to nic platné, jelikož řidič osobního vozu, který mě srazil, byl osobou neopatrnou. A jak to s ním vlastně dopadlo? Nevím, jelikož od nehody ujel. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, já mám poučení. Než být znovu o 200 000 Kč lehčí, raději obětuji pár desítek korun.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Jel jsem na kole na Slovensku a srazilo mi auto, stálo mě to 200 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.