Zranil jsem se při zápase

Proč už na sebe dávám pozor? Jelikož při jednom zápase došlo k tomu, že jsem se zranil. Konkrétně se stalo to, že jsem si natrhl vaz. Bylo to poměrně vážné. Tedy abych to upřesnil, rozhodně se nejednalo o život ohrožující zranění. Ihned po diagnóze jsem však věděl, že s fotbalem budu mít na delší čas útrum. A jelikož byl zrovna začátek sezony, dost mě to mrzelo.

Nakonec se ukázalo, že fakt, že nebudu moci hrát fotbal, není tak velkým problémem. Natržený vaz znamenal, že nebudu moci ani do práce. Kdybych byl někde v kanceláři, nebyl by to problém. Já jsem ale byl skladník a bylo jasné, že nebudu moci nastoupit dříve, než se vyléčím. Sice šlo o léčení domácí, ale to nic neměnilo na faktu, že jsem nemohl chodit do práce.

Bez práce nejsou peníze

Najednou jsem pochopil vážnost svého zranění. Že jsem nemohl hrát fotbal, to jsem nějak oželel. Já ale nemohl chodit ani do práce. Ne, že bych ji nějak miloval, ale bylo to moje živobytí. A bez práce jsem nemohl dostávat výplatu. Byla zhruba polovina měsíce a tak jsem věděl, že začátkem příštího ještě dostanu peníze za dosud odpracovaný půlměsíc. A rázem jsem věděl, že více už nedostanu. A co jsem dělal? Snažil jsem se s penězi co nejvíce vycházet, ale přesto jsem skončil na mizině.

Nejhorší chvíle mého života

K čemu mé zranění vedlo? K tomu, že jsem nebyl schopen pracovat a tak jsem neměl z čeho platit klasické věci. Snažil jsem se domluvit na tom, že bych odložil nájem a ten postupně splácel, až zase budu pracovat. Bohužel to nešlo a tak jsem se ocitl bez bydlení, což rozhodně nebylo nic příjemného. Díky kamarádům, kteří mi půjčili, jsem mohl jít alespoň na ubytovnu a měl na základní jídlo. Tím ale moje trable nekončili. Měl jsem také půjčku. Ani tu jsem nemohl splácet a tak si v tuto chvíli na mě brousí zuby i exekutor. Už nyní vím, že jenom na jeho odměnách zaplatím obrovské peníze.

Kdybych měl úrazové pojištění, nic z toho by se nestalo

Dané zranění potvrdilo, jaký jsem byl lehkomyslný hlupák. Jelikož jsme byli v podstatě amatérským týmem, neměli jsme ani jakékoliv odměny, ani pojistky. Ty si řešil každý sám. Já jsem byl hloupý a úrazové pojištění jsem sjednáno neměl. Teď vím, že to byla obrovská chyba. Rozhodně byla důvodem jenom moje lehkomyslnost, protože pojistka není nijak drahá. Bez problémů bych na ni měl. Vzhledem k cenám na ni musí mít v podstatě každý.

Na to, jak stojí málo, dokáže doslova divy. Co konkrétně? Primárně dokáže hradit náklady spojené s hospitalizací. Ta u mě sice nebyla tak dlouhá, ale i to by se hodilo. Dále úrazové pojištění dokáže hradit jednorázovou částku jako bolestné za daný úraz. Co jsem se díval do tabulek, tak natržené vazy jsou spojeny s celkem zajímavou částkou. Tu bych dostal v podstatě jenom tak, automaticky proto, že mám pojistnou ochranu. Dále bych však dostával to nejdůležitější. Bylo by to denní odškodné. Peníze, které by téměř v plné výši pokryly můj skladnický plat. I když bych nechodil do práce a léčil se, měl bych na všechny pravidelné výdaje, jako tomu bylo doposud. Nyní už můžu říci, že fotbal hraji stále. A co jsem udělal jako první, než jsem oblékl kopačky? Sjednal si právě úrazové pojištění, abych podobnou situaci již řešit nemusel.

PS: úrazové pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Při fotbale jsem si natrhl vaz, nemohl jsem chodit do práce a dostal se na mizinu appeared first on Podpojištění.cz.

Během jedné z jízd došlo k pádu

I když jsem celkem obstojný lyžař, nezvládl jsem jednu jízdu a v celkem vysoké rychlosti jsem najel na ledovou plotnu. To mě výrazně rozhodilo, díky čemuž jsem byl už jenom malý kousek od pádu. Zkoušel jsem ho vyrovnat, ale nepovedlo se. Upadl jsem, a vzhledem k vysoké rychlosti to nebylo nic příjemného. Ostatně dokládá to i zranění, které jsem si v rámci daného pádu způsobil. Byla to zlomená noha a také poraněná pánev. Že není něco v pořádku, jsem zjistil hned, jak jsem se zastavil, jelikož noha a pánev mě bolela a jakákoliv možnost vstát byla vyloučena.

Naštěstí bylo v okolí několik svědků, kteří ihned přijeli ke mně a zavolali horskou službu. Ta přijela na místo poměrně rychle. Domluva s ní byla velmi komplikovaná, jelikož jazyk jsem neovládal, ale nakonec došlo k tomu, že mi diagnostikovali ony dva hlavní problémy, spojené s bolestí nohy a pánve. Následoval můj převoz dolů do údolí, kde už na mě čekala sanitka, která mě transportovala do nemocnice.

Lékařský zákrok a dlouhodobý klid

Nejednalo se o jednoduchou zlomeninu a tak bylo nutné v nemocnici nohu důkladně narovnat, stejně jako došlo k tomu, že jsem do nohy dostal takzvané šrouby, které mi kost pomohly zpevnit. Pokud jde o pánev, i zde se nejednalo o nijak banální zranění, ale naštěstí se také nejednalo o nic, s čím by si lékaři neporadili. Říkal jsem si, že jsem ještě dopadl dobře. Jak jsem ale později zjistil, opak byl pravdou. Nikoliv s ohledem na mé zdraví, ale s ohledem na mou peněženku.

Pojištění? Měl jsem jenom to tuzemské

Vždy jsem se považoval za dobrého lyžaře. Díky svým zkušenostem jsem měl za to, že se mi nemůže nic stát. A když už, bude to jenom drobnost, kterou jistě zvládne finančně pokrýt povinné zdravotní pojištění, které platí v České republice. Bohužel jsem se mýlil. A to jak s ohledem na své zkušenosti, tak i s ohledem na proplacení všech výdajů. Něco sice má zdravotní pojišťovna zaplatila, ale rozhodně to nebylo vše. Když jsem poprvé viděl účet, málem jsem upadl do mdlob. Lékařská péče v zahraničí, a to i v nedaleké Itálii je skutečně velmi drahá.

Na kolik mě lyžovačka vyšla? Na 190 000 Kč

Pokud vás skutečně zajímá, co se za částkou 190 000 Kč, skrývá, rozhodně zde není ani koruna spojená s mým pobytem v hotelu, nebo cenou za skipas. Je to výhradně jenom suma, která je spojená s mým úrazem. Je v ní zahrnutý jak zásah horské služby a transport do nemocnice, tak samozřejmě jednotlivé léčebné zákroky spojené s nohou a pánví, tak i hospitalizace. Mám štěstí, že do nemocnice pro mě přijeli mí kamarádi, a odjel jsem s nimi. Jinak by byla také doúčtována doprava do Čech. Jak jsem se informoval, byly by to další desítky tisíc.

Nyní tedy tuto sumu splácím a ještě několik let ji platit budu. Přitom stačilo jediné. Mít sjednané cestovní pojištění, které by za mě vše uhradilo, jelikož 190 000 Kč se hravě vešlo i do nejlevnější pojistky s nejnižšími limity. A na kolik takové pojištění vyjde? Ani to nechtějte vědět. Jenom pár desítek korun na den. Tolik jsem díky své hlouposti chtěl ušetřit. A to se mi vymstilo, jelikož aktuálně bude ještě pár let splácet stovky tisíc, které by jinak uhradila pojišťovna.

PS: úrazové pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Úraz při lyžování v Itálii mě stál 190 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.

Nezvládl jsem prudší sjezd

Co se vlastně stalo? Jel jsem jednu ze svých oblíbených tras, kde nechybí lehčí stoupání a zajímavé kopce. Jedná se o jízdu po cyklostezkách, takže riziko toho, že potkám auto, zde nehrozí. Přesto na tuto jízdu nikdy nezapomenu. Už nevím, zda jsem jel příliš rychle, nebo jsem nezpozoroval, že v jedné ze zatáček je rozsypaný písek. Co následovalo, asi tušíte. Kolo se mi smeklo a já skončil na zemi. Mohu děkovat bohu, že jsem nepodcenil výbavu a měl jsem na hlavně kvalitní helmu. Přesto se má nehoda neobešla bez následků.

Hned po mě naštěstí jel další cyklista, který mě viděl a ihned mi zavolal pomoc. Dorazila sanitka, která mě ihned odvezla do nemocnice. Diagnóza byla jasná. Byl to zlomený krční obratel. Zranění, které rozhodně nepřeji nikomu. Stejně tak nikomu nepřeji ani problémy, které mi v následujících třech měsících přineslo.

Nemohl jsem v podstatě nic

Pokud jste někdy měli cokoliv zlomeného, potom jistě víte, že v tu chvíli nemůžete v podstatě nic. Já měl zlomený krční obratel, což ze mě rázem udělalo člověka, který se nemohl v podstatě ani hýbat. Kromě toho, že jsem se stal v podstatě nesamostatný, se projevil i druhý výrazný problém. A s čím byl spojený? Jednalo se o to, že jsem po tři měsíce nemohl ani do práce. A co to pro mě znamenalo? Logicky výpadek příjmů. Bohužel jsem byl jedním z těch, kteří neměli skoro žádnou rezervu. Když k tomu připočtu ještě nějakou tu půjčku, nutnost platit nájem a poté nezbytný pobyt v nemocnici a některé léky, bylo více než jasné, jak to dopadne.

Skončil jsem na mizině

Kvůli úrazu na kole jsem skončil v podstatě na mizině. Výpadek příjmů na tři měsíce je něco, co nepřeji nikomu. Nyní dlužím, kam se podívám. Na nájmu, stejně jako jsem v prodlení u půjček. Všechny peníze, co mi zbyli, jsem dal za pobyt v nemocnici a za jídlo. Nyní už jsem zpět v práci, ale je hodně těžké vše postupně splácet. Pracuji přesčasy, mám minimální výdaje, ale stejně jde splácení daných dlužných částek pomalu. A to vše jenom proto, že jsem byl hlupákem.

Pomohlo by mi něco? Teď vím, že úrazové pojištění

Nyní už vím, že za své finanční potíže si mohu v podstatě já sám. Když už jsem se rozhodl sportovat, měl jsem myslet na to, že si mám uzavřít úrazové pojištění. Když se zpětně podívám na jeho ceny, stojí v podstatě pár korun. A já bych měl jistou, že během zranění nemusím mít z ničeho obavy. Tedy pokud jde o finance. Proč? Jelikož tato pojistka dokáže nabídnout mnoho finančních kompenzací. A to jak peníze za daný úraz jako takový, tak hradí i hospitalizaci v nemocnici, stejně jako je k dispozici i odškodnění za každý den, co se léčím. Díky tomu mám veškerou péči zdarma, získám bolestné, stejně jako adekvátní náhradu příjmu. A to nemluvím o dalších kompenzacích v případě trvalých následků. Nyní už to vím a pojistku mám. Vždy ale budu litovat, že jsem ji neměl sjednanou v minulosti. Nemusel jsem zažívat takové problémy, které rázem nastaly. Nikdy je nikomu nepřeji. I když sportujete jenom rekreačně, nikdy nevíte, co se může stát. Já už vím, že pár korun za danou pojistku mě může pomoci v tom, aby pro mě život z důvodu dluhodobé pasti doslova neskončil.

PS: úrazové pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Spadl jsem z kola a zlomil si krční obratel, 3 měsíce nemohl nic, nemohl do zaměstnání, byl jsem na mizině, neměl jsem peníze kvůli úrazu appeared first on Podpojištění.cz.

Snažím se při jízdě nijak nepřekážet, a tak jezdím vždy opatrně, zvláště, pokud jedu na klasické silnici. Bohužel na jeden ze svých výletů rozhodně nezapomenu. A to z toho důvodu, že mě zcela neočekávaně srazilo auto. Nemohl jsem nic dělat a rázem jsem skončil v příkopě. Nyní, s odstupem času můžu říci, že jsem živ a zdráv a vše dopadlo ze zdravotního hlediska dobře. Z finančního ale nikoliv.

Putoval jsem do nemocnice

Naštěstí byly u nehody svědci a tak došlo k tomu, že mi byla ihned přivolána potřebná lékařská pomoc. Měl jsem tedy jistou, že během pár minut už budu v péči lékařů a budu mít jistotu, že z nehody vyváznu živý. Naštěstí mohu potvrdit, že na Slovensku jsou lékaři profesionálové a tak jsem na tom v současné době zdravotně zcela v pořádku.

Co si však nesu z celého incidentu jako následek, to je má finanční ztráta. Neuvědomil jsem si, že Slovensko je už cizí zemí a tak je jasné, že zákonné pojištění platné u nás nemusí plně stačit na vše, co jsem v rámci své péče potřebovat. Ta byla spojena nejenom s operací, ale byla spojena také s hospitalizací a následně také s nezbytným transportem domů. Bohužel, jak se později ukázalo, ne všechny náklady pokryla moje pojišťovna. A tak došlo zcela přirozeně k tomu, že zbytek, zhruba 200 000 Kč jsem musel zaplatit sám, ze své kapsy. A to jenom pro svou neuváženost a nesjednání cestovního pojištění. To přitom mohlo vyjít jenom na pár desítek korun, jelikož jsem pouze rekreačním cyklistou a adrenalinové připojištění bych ani nepotřeboval.

Co vše mi bylo naúčtováno?

Doslova jsem se podivoval, jak je lékařská péče drahá. U nás vše hradí zdravotní pojišťovna a tak kromě doplatků na léky člověk ani neví, kolik jakýkoliv zákrok stojí. Já jsem se to dozvěděl, a to velmi přesně. Nemalé částky spolkl jak prvotní převoz do nemocnice, tak i sanitka. Stejně tak byla účtována také hospitalizace, stejně jako léky. Zdarma pro mě nebyl ani klasický převoz do Čech, a to nebyl nijak složitý, jelikož šlo jenom o převoz běžnou sanitkou.

I když podle částky to vypadá, že jsem si na Slovensku poležel několik, měsíců, rozhodně tomu tak není. Dá se říci, že šlo jenom o to nejnutnější. Tedy o základní ošetření, které bylo nezbytné jak k tomu, abych přežil, ale i k tomu, abych byl následně v pořádku. Veškerou následnou péči už jsem absolvoval doma, v České republice, a to včetně rehabilitace. Ta už byla naštěstí zdarma.

Kdybych byl pojištěný, je to jinak

Nyní už jsem poučen. A byla to rozhodně drahá zkušenost. Nyní už vím, že ať už jedu do jakékoliv cizí země, budu potřebovat cestovní pojištění. A to alespoň ve svém základu, kterým je pojištění léčebných výloh. Také vím, že je dobré mít i dostatečně vysoké limity, jelikož slovenská zdravotní péče je proti Německu, nebo Rakousku, kam také jezdím, ještě poměrně levná. V případě nutného ošetření tak mám jistotu, že za mě vše zaplatí pojišťovna, u které se pojistím. Nyní už vím, že úraz se může stát v podstatě kdykoliv. A nezáleží na vaší opatrnosti. Já jsem opatrný byl a nebylo mi to nic platné, jelikož řidič osobního vozu, který mě srazil, byl osobou neopatrnou. A jak to s ním vlastně dopadlo? Nevím, jelikož od nehody ujel. Ať už úmyslně, nebo neúmyslně, já mám poučení. Než být znovu o 200 000 Kč lehčí, raději obětuji pár desítek korun.

PS: cestovní pojištění za nejlepší cenu je zde!

The post Jel jsem na kole na Slovensku a srazilo mi auto, stálo mě to 200 000 Kč appeared first on Podpojištění.cz.